Kancelář ZP

Na jaký rozsah péče mám nárok?

Na plnou péči podle předpisů státu bydliště i podle předpisů státu pojištění.

Příklady

1) Manžel pracuje a bydlí v ČR. Jeho nezaopatření rodinní příslušníci bydlí ve Velké Británii.
2) Manžel pracuje ve Velké Británii. Jeho nezaopatřená manželka a dítě bydlí v České republice. Britská instituce neuznala manželovi bydliště v České republice. Nezaopatřená manželka i dítě mají přesto nárok na plnou zdravotní péči v ČR na účet britské instituce.

Postup pro uplatnění nároku
Obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu se žádostí o vydání for- muláře E109 nebo S1. Tento formulář je třeba předložit nebo zaslat instituci, která hradí zdravotní péči v místě bydliště vašich nezaopatřených rodinných příslušníků. Na základě tohoto formuláře budou vaši nezaopatření rodinní příslušníci ve státě svého bydliště zaregistrováni. Budou mít nárok na veškerou zdravotní péči jako místní pojištěnci. Náklady na tuto péči však ponese vaše zdravotní pojišťovna.

Na jaký rozsah péče mám nárok? 

Máte nárok na plnou péči podle předpisů státu bydliště i podle předpisů státu pojištění pracovníka.

Pokud jde ale o pendlera, tzn. pracovníka, který se nejméně jednou týdně vrací do státu bydliště a je pojištěn v Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Irsku, Islandu, Norsku, Švédsku a ve Velké Británii, mají jeho rodinní příslušníci ve státě pojištění nárok pouze na lékařsky nezbytnou péči.
Posouzení, zda pracovník bydlí v jiném státě, je v kompetenci instituce v místě pojištění.

a) Pracuji v ČR a bydlím v jiném členském státě EU

Příklad 1
Polský pendler zaměstnaný v České republice a bydlící v Polsku má spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky nárok na plnou zdravotní péči v Polské republice i v České republice. Náklady nese česká pojišťovna. Posouzení, zda pracovník bydlí v Polsku,  je v kompetenci české zdravotní pojišťovny.

Postup
Pokud jste českým pojištěncem z titulu výkonu výdělečné činnosti na území České republiky a přitom bydlíte na území jiného státu, můžete požádat svou českou zdravotní pojišťovnu o vystavení formuláře S1 (dříve E106). Česká zdravotní pojišťovna posoudí, zda máte bydliště v jiném státě. Pokud ano, vystaví vám formulář S1 (dříve E106). Tento formulář předložte nositeli zdravotního pojištění (zdravotní pojišťovně) v místě svého bydliště. Budete zde spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky zaregistrován. Česká zdravotní pojišťovna bude instituci, která vás registrovala, hradit náklady na plnou zdravotní péči poskytovanou v místě bydliště vám i vašim nezaopatřeným rodinným příslušníkům. Nárok na plnou zdravotní péči máte samozřejmě i v České republice. Můžete si tak spolu s rodinou vybrat, zda chcete být léčen ve státě bydliště nebo v České republice. Pokud vaši nezaopatření rodinní příslušníci spadají do některé kategorie osob, za něž je v České republice plátcem pojistného stát, nebudou muset sami do českého systému přispívat. Pro tento účel je nutné, abyste předložil české zdravotní pojišťovně doklady o jejich situaci z hlediska placení pojistného (například potvrzení o studiu u dítěte staršího 14 let). Pokud by byli podle českých předpisů považováni za osoby bez zdanitelných příjmů (samoplátce), budou muset hradit pojistné do českého systému sami, případně vaším prostřednictvím. Pokud se jakýmkoliv způsobem změní vaše situace nebo situace vašeho rodinného příslušníka, jste povinen bez prodlení informovat vaši českou zdravotní pojišťovnu. Jde typicky o skutečnost, že váš rodinný příslušník začal vykonávat výdělečnou činnost, že jste změnil stát bydliště, že jste začal vykonávat výdělečnou činnost i v jiném státě atd. V případě nesplnění oznamovací povinnosti můžete být vystaven postihu podle českých právních předpisů.

b) Pracuji v jiném členském státě EU a bydlím v ČR

Příklad 2
Čech zaměstnaný v Rakousku, ale nadále bydlící s rodinou v České republice, má spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky nárok na plnou péči v Rakousku i v ČR na účet rakouské nemocenské pokladny. Posouzení, zda pracovník bydlí nadále v ČR, je v kompetenci rakouské nemocenské pokladny.

Oznamovací povinnost
Pokud víte, že v nejbližší době začnete vykonávat výdělečnou činnost v jiném státě EU, informujte o tom před vycestováním svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu. Odhlaste se z českého systému zdravotního pojištění od data zahájení výdělečné činnosti. Pokud jste již zahájil výdělečnou činnost v jiném státě EU, oznamte to neprodleně (do osmi dnů) své české zdravotní pojišťovně. Zároveň s odhlášením vraťte (zašlete) české zdravotní pojišťovně jí vystavený Evropský průkaz zdravotního pojištění. Informujte ji také, zda máte v ČR nezaopatřené rodinné příslušníky. Nesplníte-li oznamovací povinnost, hrozí vám pokuta nebo povinnost uhradit případně vzniklou škodu.

Pojištění v jiném státě
Podmínky pro účast na zdravotním pojištění se liší stát od státu. V některých situacích nebudete pojištěn povinně ze zákona a budete mít pouze možnost dobrovolného pojištění soukromého. Bližší informace o podmínkách účasti ve veřejných systémech pojištění na stránkách EURES – v sekci Život a práce.
Při výkonu výdělečné činnosti pouze v jiném státě EU nemůžete být zároveň pojištěn ve veřejném systému v ČR. To platí i pro vaše nezaopatřené rodinné příslušníky. Účast v českém systému by byla možná jen za předpokladu, že vám byla udělena výjimka, nebo že jste vyslaným pracovníkem.

Nárok na zdravotní péči
Pokud jste českým pracovníkem, který pracuje v jiném členském státě a bydlí nadále v ČR, můžete požádat o formulář S1 nebo E106 (zajišťující nárok na plnou péči v ČR) svou zahraniční pojišťovnu (instituci), u níž jste jako pracovník pojištěn. Posouzení, zda máte nadále bydliště v ČR je v kompetenci této instituce. Pokud usoudí, že nadále bydlíte v ČR, vystaví vám formulář S1 nebo E106. Formulář předložte té české zdravotní pojišťovně, u níž jste byl naposledy pojištěn. Pokud máte v ČR nezaopatřené rodinné příslušníky, oznamte to této české zdravotní pojišťovně.
Jako doklad, který budete v České republice předkládat lékaři, obdržíte vy i vaši rodinní příslušníci od české zdravotní pojišťovny žlutý Průkaz pojištěnce Evropské unie bydlícího v ČR, nebo výjimečně Potvrzení o registraci.
Pokud vaše zahraniční pojišťovna neuzná bydliště v ČR, máte v ČR nárok pouze na nezbytnou zdravotní péči. Pro účely čerpání této péče při pobytu v ČR si musíte od své zahraniční pojišťovny (instituce) nechat vystavit Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení, které jej dočasně nahrazuje. Pokud máte v ČR nezaopatřené rodinné příslušníky, požádejte svou zahraniční pojišťovnu alespoň o vystavení dokladu o nároku na plnou zdravotní péči těchto nezaopatřených rodinných příslušníků (S1 nebo E109). Tento doklad předložte české zdravotní pojišťovně, u níž jsou vaši rodinní příslušníci pojištěni. Rodinní příslušníci budou registrováni a u lékaře se budou prokazovat žlutým Průkazem pojištěnce Evropské unie bydlícího v České republice. Z hlediska nároků na zdravotní péči se na jejich situaci nic nezmění.

Placení pojistného rodinných příslušníků
Pokud manžel(ka), který(á) byl(a) výše uvedeným způsobem výpomocně registrován(a) v ČR jako cizí pojištěnec, doposud musel(a) v ČR hradit pojistné jako samoplátce, bude této povinnosti zproštěn(a). Podmínky hrazení pojistného se řídí předpisy státu pojištění. Zároveň upozorňujeme, že můžete uplatnit nárok na rodinné dávky poskytované ve státě vašeho pojištění.

Doložení rodinných vazeb
Pro doložení vašeho rodinného vztahu může být ve všech výše uvedených situacích týkajících se rodinných příslušníků českou zdravotní pojišťovnou vyžadováno předložení vašeho oddacího listu nebo rodného listu dítěte.

Návrat do českého systému
Pokud jste ukončil výdělečnou činnost v jiném státě EU nebo EHP a neberete z tohoto státu žádné dávky, odvozené z předchozí výdělečné činnosti, podléháte opět předpisům o zdravotním pojištění země bydliště, tedy České republiky. Je nezbytné, abyste tuto skutečnost neodkladně nahlásil své české zdravotní pojišťovně. Zároveň s tímto přihlášením doložte dobu výkonu výdělečné činnosti a účasti v systému pojištění jiného státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
Dokládání výdělečné činnosti není většinou nutné v případě, že jste byl v České republice registrován na základě formuláře S1 nebo E106 nebo zde byli registrováni vaši nezaopatření rodinní příslušníci na základě formuláře S1 nebo E109. Pokud jste zde registrován nebyl, postačí jako doklad o výkonu výdělečné činnosti potvrzení pojišťovny, u níž jste byl z titulu výkonu práce pojištěn; pokud to není možné pak předložení dokladu o odvádění příspěvků do místního systému sociálního zabezpečení (daňový doklad, výplatní pásky apod.). Pokud uspokojivě doložíte výkon výdělečné činnosti v jiném státě EU nebo EHP, nemůže být po vás za toto období vyžadováno doplacení pojistného do českého systému zdravotního pojištění, a to i v případě, že jste v zahraničí pracoval kratší dobu než šest měsíců.

c) Jsem český pracovník, pojištěný v ČR, přestože fyzicky pracuji nebo bydlím v jiném státě EU, EHP či ve Švýcarsku
- typicky čeští diplomaté, dlouhodobě vyslaní pracovníci, pracovníci s výjimkou nebo ženy na mateřské (rodičovské) dovolené s trvajícím pracovním poměrem v ČR bydlící v jiném státě 

Příklad 3
Český diplomat, pobývající s rodinou v zemi vyslání po dobu delší než rok, má spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky v zemi vyslání i v ČR nárok na plnou zdravotní péči na účet české zdravotní pojišťovny.

Postup
Požádejte svou českou zdravotní pojišťovnu o vystavení formuláře S1 (dříve E106). Česká zdravotní pojišťovna posoudí, zda máte bydliště v jiném státě. Pokud ano, vystaví vám formulář S1 (dříve E106). Tento formulář předložte nositeli zdravotního pojištění (zdravotní pojišťovně) v místě svého bydliště. Budete zde spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky zaregistrován. Česká zdravotní pojišťovna bude instituci, která vás registrovala, hradit náklady na plnou zdravotní péči poskytovanou v místě bydliště vám i vašim nezaopatřeným rodinným příslušníkům. Nárok na plnou zdravotní péči máte samozřejmě i v České republice.

Princip rovného zacházení na území státu ošetření nebo léčení

• Ve státech EU, EHP a ve Švýcarsku musí být k českému pojištěnci přistupováno stejně jako k místnímu pojištěnci, ať již jde o přístup ke zdravotní péči, kvalitu péče, způsob poskytování péče, nebo způsob a výši úhrady nákladů na péči.

Liší se pouze rozsah a délka poskytované péče v závislosti na tom, zda jde o přechodný pobyt, bydliště mimo stát pojištění, nebo českou zdravotní pojišťovnou odsouhlasenou plánovanou péči.

• Princip rovného zacházení znamená i to, že český pojištěnec musí zaplatit stejnou spoluúčast jako místní pojištěnci.
• Pokud jde o poskytnutí plánované zdravotní péče, za kterou český pojištěnec cíleně vycestoval do jednoho ze států EU bez souhlasu své zdravotní pojišťovny, musí být k němu přistupováno stejně jako k místnímu občanovi, samoplátci.

Jak postupovat ve státě ošetření nebo léčení

Předložení nárokového dokladu

• V případě potřeby nezbytné zdravotní péče během přechodného pobytu v jiném státě (onemocnění, úraz) je vždy nutné prokázat se u lékaře Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC) nebo Potvrzením, které jej dočasně nahrazuje. Tyto doklady obdržíte ve své zdravotní pojišťovně.
• Pokud bydlíte mimo stát pojištění, je nutné si nejdříve nechat svou zdravotní pojišťovnou vystavit nárokový doklad S1 a s tímto se pak výpomocně zaregistrovat u veřejné zdravotní pojišťovny ve státě bydliště.
• S předchozím souhlasem své zdravotní pojišťovny (doklad S2) můžete vycestovat za účelem čerpání konkrétní plánované zdravotní péče  

Pojištěnec má na souhlas ZP nárok, pokud jde o péči, která je v ČR hrazená a nelze ji v ČR poskytnout bez zbytečného odkladu. V ostatních případech je souhlas na zvážení zdravotní pojišťovny.

Potvrzení o udělení souhlas (tiskopis S2) je v takovém případě nutné nejdříve zaregistrovat na místní zdravotní pojišťovně (popřípadě domluvit se předem s poskytovatelem péče, že tuto administrativu zařídí za vás).

Více informací o zahraniční plánované zdravotní péči se souhlasem zdravotní pojišťovny naleznete zde

Vzor žádosti o souhlas s úhradou plánované péče v jiném státě naleznete zde

Úhrada nákladů

• Náklady na zdravotní péči poskytnutou českému pojištěnci jsou ve výše uvedených situacích hrazeny stejným způsobem jako u místních pojištěnců. Zpravidla jsou tedy zahraničnímu poskytovateli uhrazeny místní zdravotní pojišťovnou.

Ta později tyto náklady přeúčtuje prostřednictvím styčných orgánů obou států vaší české zdravotní pojišťovně.
Výjimkou jsou některé segmenty zdravotní péče v zemích s tzv. pokladenským systémem (Belgie, Lucembursko, Francie), kde si i místní pojištěnci nejdříve u lékaře náklady hradí sami a teprve dodatečně žádají o proplacení (to přichází v úvahu zejména u ambulantní péče).

• Aby mohly být náklady ošetření nebo léčení uhrazeny poskytovateli místní zdravotní pojišťovnou, musí být péče čerpána ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. Ve zdravotnických zařízeních, která nejsou napojena na veřejný systém, bude muset český pojištěnec (stejně jako místní pojištěnci) zpravidla zaplatit celou péči sám a teprve následně požádat svou zdravotní pojišťovnu, zda by mu alespoň část nákladů nahradila.

• Pokud jste vycestoval(a) do zahraničí za účelem čerpání plánované zdravotní péče bez souhlasu své zdravotní pojišťovny, musíte si předem domluvit podmínky poskytnutí péče, včetně finančních. Poskytnutou péči budete muset na místě sám zaplatit. Můžete se poté obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a požádat o refundaci nákladů podle českých předpisů a v českých cenách.

  Více informací o zahraniční plánované zdravotní péči bez souhlasu zdravotní pojišťovny naleznete zde

Náprava situace, pokud jste musel(a) péči uhradit lékaři z vlastních zdrojů

• Pokud jste musel z nějakého důvodu za ošetření zaplatit v hotovosti, máte po návratu do ČR nárok na vrácení vynaložených nákladů, a to až do výše tarifů platných pro pojištěnce ve státě, kde byla péče poskytnuta. Náklady na spoluúčast však nebudou refundovány. Můžete také požádat o úhradu do výše českých cen.
• Pokud šlo o cílené vycestování za plánovanou péčí bez souhlasu ZP, máte nárok na úhradu maximálně do výše českého tarifu stejné péče.

Rozsah nároků na zdravotní péči

Rozsah a definice nároku se liší dle toho, zda jde o:

• přechodný pobyt mimo stát pojištění,
• bydliště mimo stát pojištění, nebo
• cílené vycestování za péčí mimo stát pojištění,

• nezaopatřený rodinný příslušník – manžel (manželka) bez příjmu z vlastní výdělečné činnosti, nepobírá důchod, peněžitou pomoc v mateřství, dávky v nezaměstnanosti, nemocenské, ani není během rodičovské dovolené v pracovním poměru – a nezaopatřené dítě ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

• bydliště -  bydlištěm je v rámci evropského koordinačního práva myšleno místo (stát), kde má osoba těžiště svých pracovních, osobních nebo majetkových zájmů. Nemusí to tedy být vždy stát, kde je evidována k tzv. trvalému pobytu (obdobnou formální evidenci může mít osoba i ve vícero státech).

Pro posouzení těžiště zájmů je důležité např. trvání a kontinuita přítomnosti v dotčených státech, charakter a znaky všech vykonávaných činností (místo činnosti a stabilní povaha činnosti, trvání pracovní smlouvy – doba určitá? neurčitá?), rodinná situace a rodinné vazby (kde bydlí rodinní příslušníci?, kde chodí děti do školy?), výkon nevýdělečných aktivit (v jakém státě je členem zájmových organizací?), zdroj příjmů u studentů, bytová situace a její stálost (vlastní nemovitost? pronájem na dobu neurčitou?), stát daňové příslušnosti.

Nelze – li v případě sporu institucí dvou států určit stát bydliště z uvedených kritérií, je rozhodující záměr osoby, vyplývající ze všech okolností, zejména pak z důvodů, které ji vedly k přestěhování

• EHP – Evropský hospodářský prostor (státy Norsko, Lichtenštejnsko a Island)

• pracovník – osoba zaměstnaná i osoba samostatně výdělečně činná

• spoluúčast – finanční částka, kterou musí pojištěnec za ošetření sám zaplatit a která mu nebude zdravotní pojišťovnou proplacena

• lékařsky nezbytná zdravotní péče – péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska. Péče musí být poskytována tak, aby se pacient nemusel vracet do země pojištění dříve, než zamýšlel. Nejde o péči, za níž pacient cíleně vycestoval.

• plná zdravotní péče – stejná péče, na jakou mají nárok místní pojištěnci podle platných právních předpisů

• plánovaná péče – péče, za kterou pacient cíleně vycestoval do jiného státu

• nositel zdravotního pojištění v místě pobytu nebo bydliště – instituce, která v daném státě hradí náklady za zdravotní péči (může jít o pojišťovnu, ale i o státní instituci)

• výdělečná činnost – činnost považovaná za zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost předpisy o sociálním zabezpečení státu, kde se vykonává.

• Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) – modrý průkaz, který je vydáván pojištěncům v členských zemích Evropské unie, EHP a Švýcarsku. Na základě předložení tohoto průkazu má pojištěnec jednoho státu na území druhého státu nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu.

Na základě dohody mezi Centrem mezistátních úhrad a makedonským styčným orgánem FZOM, mohou čeští pojištěnci používat Evropský průkaz k prokázání nároku i v makedonských zdravotnických zařízeních.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY

 1. Princip jednoho pojištění
V rámci států EU, EHP a Švýcarska platí princip jednoho pojištění. Pokud se tedy v rámci svého aktivního života pohybujete mezi státy EU, EHP a Švýcarska (například v jednom státě bydlíte a v druhém pracujete), měli byste vždy podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (být pojištěni) pouze v jediném státě.

 2. Princip pojištění ve státě výkonu pracovní činnosti (lex loci laboris)
Pokud pracujete pouze na území jednoho státu, je státem pojištění vždy tento stát. Nehraje roli, kde bydlíte, kde má sídlo zaměstnavatel, nebo dle jakých předpisů je uzavřena pracovní smlouva. Prací se v tomto smyslu myslí zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost.

3. Princip pojištění neaktivní osoby ve státě bydliště
Pokud nevykonáváte žádnou výdělečnou činnost, ani nepobíráte peněžité dávky, které by z předchozí činnosti vyplývaly (nemocenská, dávky v nezaměstnanosti, důchod), podléháte vždy předpisům o zdravotním a sociálním pojištění státu, na jehož území bydlíte.

Který stát je státem bydliště naleznete zde.

ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY

A. VÝKON ČINNOSTI VE VÍCE STÁTECH - Pravidla pro určení státu pojištění
Pokud pracujete ve dvou či více státech zároveň a v jednom z těchto států bydlíte, jste pojištěn ve státě bydliště, pokud zde vykonáváte alespoň 25% své činnosti.
U zaměstnání posuzován 25% podíl na pracovní době, nebo celkové výši příjmu. U samostatné výdělečné činnosti posuzován 25% podíl z obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu.

Pokud pracujete ve dvou či více státech zároveň a ani v jednom z těchto států nebydlíte, jste pojištěn ve státě, kde sídlí váš zaměstnavatel.
Pokud byste měl(a) zaměstnavatelů více a jejich sídla by byla ve dvou nebo více různých členských státech odlišných od státu bydliště, bude státem pojištění stát bydliště.    

Pokud podnikáte v jednom státě a zároveň jste zaměstnán v jiném státě EU, podléháte legislativě státu, kde vykonáváte zaměstnání.

Pokud podnikáte ve dvou nebo více členských státech, přičemž na území státu svého bydliště nevykonáváte podstatnou část své činnosti (25%), podléháte právním předpisům státu, na jehož území se nachází střed vaší podnikatelské činnosti.

O určení státu pojištění je třeba ve výše uvedených situacích požádat pověřenou instituci ve státě bydliště (v ČR Českou správu sociálního zabezpečení - více o postupu zde), která následně vystaví osvědčení A1.

B. VÝJIMKY Z PRINCIPU POJIŠTĚNÍ VE STÁTĚ VÝKONU PRACOVNÍ ČINNOSTI
Vyslání zaměstnance
Pracovník, který je zaměstnavatelem vyslán do jiného státu, aby zde pro něj na dočasnou dobu vykonával určitou činnost (max. na dobu 2 let), zůstává pojištěn v původním státě. Pro tento účel mu musí být vystaveno osvědčení o vyslání A1.
Aby šlo o vyslání, musí být splněny i další podmínky:

• Doba vyslání maximálně 24 měsíců
• Zaměstnanec musí podléhat právním předpisům vysílajícího státu alespoň jeden měsíc.
• Po celou dobu vyslání musí mezi vyslaným zaměstnancem a podnikem, který ho vysílá, zůstat zachován přímý vztah.
• Podnik musí být ekonomicky aktivní ve vysílajícím státě (nestačí zde vykonávat čistě vnitřní řídící činnosti).
• Nesmí jít o nahrazení dříve vyslaného zaměstnance
• Minimální doba mezi dvěma vysláními zaměstnance alespoň dva měsíce

Vyslání OSVČ
Vyslat se může i osoba samostatně výdělečně činná. Podmínkou je v takovém případě udržení prostředků pro podnikání ve vysílajícím státě a omezená doba vyslání (max. 24 měsíců). Pro posouzení, zda byly udrženy prostředky pro podnikání ve vysílajícím státě, může být bráno v úvahu:

• využívání kancelářských prostor;
• platba daní;
• registrace v profesních orgánech či obchodní komoře;
• dispozice profesním průkazem;
• přidělení čísla plátce DPH

I v případě OSVČ musí být vystaveno osvědčení o vyslání A1.

Výjimka udělená na žádost orgány obou dotčených států
Orgány dotčených členských států se mohou dohodnout na udělení výjimky z pravidel pro určení státu pojištění.
Pokud je výjimka udělena, platí jednotně pro všechny oblasti sociálního zabezpečení. To znamená, že není možné, aby byla osoba na základě výjimky důchodově pojištěna podle právních předpisů jednoho členského státu a nemocensky, popř. zdravotně, pojištěna podle právních předpisů druhého členského státu.

Udělení výjimky je možné za splnění následujících podmínek:

• na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele / žádosti OSVČ / žádosti neaktivní osoby;
• členské státy, příslušné orgány obou členských států nebo subjekty těmito orgány určené vysloví s udělením výjimky souhlas;
• výjimka musí být v zájmu dotyčné osoby nebo skupiny osob.

V případě udělení výjimky je osobě vystaveno osvědčení A1, které potvrzuje zachování příslušnosti k pojištění výjimkou určeného státu.

 Na udělení výjimky není právní nárok

C. Související pravidla

• Hrazení posjitného - v případě práce ve vícero státech musíte platit pojistné ze všech příjmů, tzn. i z příjmu dosaženého v zahraničí, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zaměstnavatele.
• okud podléháte právním předpisům jiného státu, nemůžete být zároveň pojištěn v České republice. Příslušnost k právním předpisům jednoho státu se týká celé oblasti sociálního zabezpečení. Není možné, abyste byl například ze zákona zdravotně pojištěn v jednom a důchodově v druhém státě.
• Spolu s vámi podléhají určeným právním předpisům z hlediska nároků na dávky i vaši nezaopatření rodinní příslušníci bez ohledu na to, v jakém státě bydlí. Ze systému státu, kde jste pojištěn, tak zpravidla mají nárok nejenom na zdravotní péči, ale například i na rodinné dávky.

POSTUPY ŘEŠENÍ PŘÍSLUŠNOSTI K PRÁVNÍM PŘEDPISŮM A POJIŠTĚNÍ:

Oznamovací povinnost
O změně své situace jste povinen informovat vaši zdravotní pojišťovnu. Jde typicky o skutečnost, že jste začal vykonávat výdělečnou činnost v jiném státě, že jste změnil bydliště, že se změnila situace vašeho rodinného příslušníka, který je registrován s vámi (např. začal v jiném státě pracovat), atd. V případě nesplnění oznamovací povinnosti můžete být vystaven postihu podle českých právních předpisů. Pokud za vás česká zdravotní pojišťovna uhradila péči v době, kdy jste měl podléhat předpisům jiného státu, může být po vás vyžadováno uhrazení takto vynaložených nákladů.

A. Řešení vyslání do jiného státu EU, EHP, či Švýcarska

Pokud máte být vyslán do jiného státu EU, EHP, či Švýcarska, požádejte o vystavení potvrzení A1.

O posouzení příslušnosti k právním předpisům a vystavení potvrzení A1 se žádá prostřednictvím vnitrostátního tiskopisu žádosti, tj.:
Pro zaměstnance – Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (viz. web ČSSZ www.cssz.cz )
Pro OSVČ – Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (viz. web ČSSZ www.cssz.cz )
Nedílnou součástí žádosti jsou její přílohy, a to:

1. Ověřená kopie pracovní smlouvy/pracovních smluv, včetně všech jejich změn a dodatků (v případě zaměstnance),
2. Ověřená kopie potvrzení o příslušnosti k právním předpisům (pokud bylo vystaveno),
3. Ověřená kopie smluvních dokumentů, na základě kterých je zajištěna činnost v zahraničí, případně čestné prohlášení o této skutečnosti.

Tiskopis žádosti společně s potřebnými přílohami podejte u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a v případech, kdy není možné určit místní příslušnost, u jakékoli správy sociálního zabezpečení.

B. Řešení souběžné činnosti ve více státech

Pokud vykonáváte souběžnou činnost na území dvou nebo více členských států, požádejte o posouzení příslušnosti k právním předpisům u pověřené instituce ve státě bydliště, která Vám vystaví potvrzení A1.

Pokud je státem Vašeho bydliště ČR, podejte žádost u místně příslušné správy sociálního zabezpečení. O posouzení příslušnosti k právním předpisům a vystavení potvrzení A1 se žádá prostřednictvím vnitrostátního tiskopisu žádosti, tj.:
Pro zaměstnance – Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (viz. web ČSSZ www.cssz.cz )
Pro OSVČ – Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (viz. web ČSSZ www.cssz.cz )

ČSSZ žádost posoudí a navrhne aplikovatelnou legislativu, o čemž informuje zahraniční orgány dotčených států. Pokud je státem, jehož předpisy mají být aplikovány ČR, vydá vám následně ČSSZ tiskopis A1.   

C. Řešení žádosti o výjimku z povinné účasti v systému určeného státu

Pokud z nějakého důvodu chcete zůstat pojištěn v České republice, i když byste měl být v souladu s výše uvedenými pravidly pojištěn v jiném státě, můžete požádat o výjimku. O výjimku se žádá na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, která žádost předá k posouzení příslušnému odboru na ústředí ČSSZ (Oddělení meritorní) a zprostředkovaně i Kancelář ZP.

O posouzení příslušnosti k právním předpisům a vystavení potvrzení A1 se žádá prostřednictvím vnitrostátního tiskopisu žádosti, tj.:
Pro zaměstnance – Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (viz. web ČSSZ www.cssz.cz )
Pro OSVČ – Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení (viz. web ČSSZ www.cssz.cz )
Nedílnou součástí žádosti jsou její přílohy, a to:

1. Ověřená kopie pracovní smlouvy/pracovních smluv, včetně všech jejich změn a dodatků (v případě zaměstnance),
2. Ověřená kopie potvrzení o příslušnosti k právním předpisům (pokud bylo vystaveno),
3. Ověřená kopie smluvních dokumentů, na základě kterých je zajištěna činnost v zahraničí, případně čestné prohlášení o této skutečnosti.
4. Čestné prohlášení zahraničního zaměstnavatele (týká se pouze výjimek)

Pokud nebude ani jedna z institucí proti podání žádosti nic namítat, předá ji do dotčeného státu k posouzení.
V případě, že bude místní pověřený orgán souhlasit s vynětím z použití místních předpisů o sociálním a zdravotním pojištění, vystaví ČSSZ osobě osvědčení o zachování příslušnosti k českým právním předpisům A1.  

Pokud z nějakého důvodu chcete zůstat pojištěn v jiném státě, i když byste měl být v souladu s výše uvedenými pravidly pojištěn v České republice, můžete požádat o výjimku. O výjimku se žádá na pověřené instituci státu, kde chcete zůstat pojištěn. Pokud tato instituce nebude proti podání žádosti nic namítat, předá ji do ČR k posouzení. ČSSZ ve spolupráci s Kanceláří ZP posoudí, zda žádost obsahuje relevantní důvod pro případné udělení výjimky.

DALŠÍ INFORMACE A ODKAZY:

• úprava určení státu pojištění je obsažena v článcích 11 až 16 nařízení Rady a EP č. 883/2004 a článcích 14 až 21 nařízení Rady a EP č. 987/2009

• Další informace můžete získat na okresních správách, nebo přímo na ústředí ČSSZ:

Kontakt na odbor ústředí ČSSZ, řešící příslušnost k právním předpisům:

Česká správa sociálního zabezpečení
Oddělení meritorní (Odbor nemocenského pojištění zaměstnanců)
Křížová 25, 225 08, Praha 5,
tel. ústředna +420 257 061 111,
call centrum +420 257 062 860,
fax: +420 257 063 360,
e-podatelna : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

• Pokud vás zajímají podmínky účasti ve veřejných systémech zdravotního, důchodového a sociálního pojištění nebo možnosti přístupu na pracovní trhy jednotlivých států Evropské unie, doporučujeme vám internetové stránky EURES
• Pokud se cítíte poškozen nesprávným postupem cizích institucí, můžete se obrátit na pracovníky českého centra systému SOLVIT, který na celoevropské úrovni pomáhá řešit problémy a stížnosti občanů. V případě jakýchkoliv problémů s institucemi, nebo poskytovateli zdravotní péče můžete též využít elektronické podatelny na našich stránkách www.kancelarzp.cz.

Kontakt na SOLVIT:

SOLVIT centrum pro ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu
Odbor komunitárního a mezinárodního práva
Politických vězňů 20, Praha 1, 112 49
Tel.: 224 221 701
Fax: 224 853 079
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

   Možnosti a podmínky úhrady

   Vycestování se souhlasem pojišťovny

   Vycestování bez souhlasu pojišťovny

 
Podnabídka               Podnabídka

 
Podnabídka               Podnabídka

 
Podnabídka               Podnabídka

 
Podnabídka               Podnabídka

  Možnosti a podmínky úhrady

  Přicestování se souhlasem pojišťovny

  Přicestování bez souhlasu pojišťovny

  Poskytovatelé péče v ČR

  Práva pojištěnců v ČR

  Práva pacientů v ČR

  Stížnosti a zjednání nápravy

  Právní předpisy v ČR

Léčení pojištěnce ze státu EU, EHP, či Švýcarska

Léčení pojištěnce ze smluvního státu

Léčení pacienta ze třetího státu

Postup pro lékárny

Postup Zdravotnické záchranné služby

Tiskopisy

Možnosti prezentace zdravotnických zařízení

Na této stránce se právě intenzivně pracuje.

Děkujeme za Vaše strpení.

Redakce webu CMU.