Uncategorised
Vstupem České republiky do Evropské unie dnem 1.5.2004 začala ČR aplikovat evropské právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.Nejvýznamnějšími předpisy v této oblasti jsou tzv. koordinační nařízení, která ponechávají národní předpisy členských států beze změn a nahrazují jen ta vnitrostátní pravidla, která by mohla být pro osoby migrující v rámci EU nevýhodná. Těmito nařízeními jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterás účinností od 1.5.2010 nahradila do té doby používaná nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72.
Směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči není, na rozdíl od evropských nařízení, přímo závazná v členských státech, pro které je určena. Aby bylo dosaženo výsledku, který stanoví, je tedy nutné, aby její ustanovení byla transponována do vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států.
Zaměstnanci a OSVČ vykonávající výdělečnou činnost pouze v ČR jsou zdravotně pojištěni v ČR bez ohledu na to, kde mají bydliště, kde sídlí jejich zaměstnavatel nebo podle jakých předpisů byla uzavřena jejich pracovní smlouva.
Pojištěnec českého veřejného zdravotního pojištění má právo zejména:
- na výběr zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě
Při narození dítěte se však právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije, dnem narození se totiž dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení, a zdravotní pojišťovna je povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení
Čeští důchodci a jejich nezaopatřenírodinní příslušníci, bydlící v jiných zemích Evropské unie mají na základě Nařízení Rady a EP č. 883/2004 nárok na plnou zdravotní péči v zemi bydliště na účet české zdravotní pojišťovny. Nárok na plnou zdravotní péči je jim zachován i na území ČR. Podmínkou je, že nepobírají důchod také v zemi bydliště. Nárok se vztahuje také na nečlenské země Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko (důchodci bydlící v těchto zemích však mají dočasně nárok v ČR omezen na nezbytnou zdravotní péči - do rozšíření aplikace nařízení 883/04 i na tyto země).
Pojištěnec českého veřejného zdravotního pojištění má právo zejména:
- na výběr zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě
Při narození dítěte se však právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije, dnem narození se totiž dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení, a zdravotní pojišťovna je povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení - na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce. Zvolený poskytovatel může odmítnout přijetí pacienta do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Dále jej může odmítnout, pokud by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, a v neposlední řadě, pokud není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo poskytovatele odmítnout pojištěnce se ovšem nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče nebo ukončit péči o něj, např. jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci. - na časovou a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny.
- na poskytnutí hrazených služeb bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění.
Tím ovšem není dotčena povinnost pojištěnce uhradit regulační poplatek ve výši stanovené zákonem o veřejném zdravotním pojištění, tj. 30 Kč za návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost (tento regulační poplatek se platí i v případě, že lékař navštíví pacienta doma), u ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře, dále za návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči, za návštěvu u klinického psychologa a za návštěvu u klinického logopeda. Dále se platí regulační poplatek ve výši 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením a 100 Kč za každý den pobytu v nemocnici, léčebně, lázních nebo ozdravovně (tento regulační poplatek platí i doprovod dítěte). - na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění.
Zde opět platí povinnost platby regulačního poplatku ve výši 30 Kč za vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení, s tím, že případný doplatek na lék se snižuje o zaplacený regulační poplatek nebo jeho příslušnou část, a to tak, aby částka zaplacená pojištěncem za doplatek a regulační poplatek činila nejméně 30 Kč. - vybrat si variantu poskytnutí zdravotních služeb podle § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to buď základní variantu zdravotních služeb, nebo ekonomicky náročnější variantu zdravotních služeb, tam kde lze zdravotní služby poskytnout v obou variantách. Pokud si pojištěnec vybere ekonomicky náročnější variantu, hradí se pak ze zdravotního pojištění pouze výše stanovená pro úhradu takových zdravotních služeb v základní variantě. Před poskytnutím zdravotních služeb, které lze poskytnout jak v základní variantě, tak i v ekonomicky náročnější variantě, je poskytovatel povinen pojištěnci nabídnout poskytnutí zdravotních služeb v základní variantě a informovat ho též o ekonomicky náročnější variantě, včetně rozdílu mezi cenou ekonomicky náročnější varianty a výší úhrady zdravotních služeb v základní variantě. Ceník ekonomicky náročnějších variant zdravotních služeb musí být poskytovatelem zveřejněn v prostorách zdravotnického zařízení na veřejnosti přístupném místě, a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Poskytovatel nesmí při poskytování zdravotních služeb upřednostňovat pojištěnce, který si zvolí ekonomicky náročnější variantu. - na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách
- podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním.
- na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku hrazeného zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním hrazené péče. Zdravotnické zařízení je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat.
- na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku za vydání každého léčivého přípravku nebo potraviny, předepsaných na receptu, a o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny zařízením lékárenské péče. Zařízení lékárenské péče je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat.
- na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky a za doplatky za předepsané léčivé přípravky nebo potraviny, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 2 500 Kč. Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen ve lhůtě stanovené v § 16b odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
- Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může:
- podat stížnost proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami podle § 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a § 93 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a to přímo poskytovateli zdravotních služeb,
- pokud nesouhlasí s tím, jak byla vyřízena stížnost směřovaná k poskytovateli, může následně podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb (§ 93 odst. 2 zákona o zdravotních službách),
- obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče,
- obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka.
Doklady o nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči v jiném státě
- Evropský průkaz zdravotního pojištění, nebo
- papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění.
Aktualizováno: 3. 5. 2008 13:38
A) Turecký pojištěnec by se měl pro uplatnění nároku na zdravotní péči při přechodném pobytu v ČR na základě Smlouvy zaregistrovat u některé z českých zdravotních pojišťoven.
Česká zdravotní pojišťovna mu vydá Potvrzení o registraci, se kterým se turecký pojištěnec v případě potřeby obrací na zdravotnické zařízení.
Makedonský pojištěnec by se měl pro uplatnění nároku na zdravotní péči v ČR na základě Smlouvy zaregistrovat u některé z českých zdravotních pojišťoven.
Česká zdravotní pojišťovna mu vydá Potvrzení o registraci, se kterým se makedonský pojištěnec v případě potřeby obrací na zdravotnické zařízení.
Jugoslávský pojištěnec by se měl pro uplatnění nároku na zdravotní péči v ČR na základě Smlouvy zaregistrovat u některé z českých zdravotních pojišťoven.
Česká zdravotní pojišťovna mu vydá Potvrzení o registraci, se kterým se jugoslávský pojištěnec v případě potřeby obrací na zdravotnické zařízení.
